Labyrint revue

Naše revue je tradičně koncipována na část věnovanou literatuře, část teoretických textů, barevné přílohy, jež jsou vyhrazeny reprodukcím děl v daném kontextu významných současných výtvarníků (z Čech a ze zahraničí), část se věnuje filmu a divadlu. Speciální barevnou přílohu jsme připravili ve spolupráci s dvanácti mladými, ale již etablovanými evropskými fotografy módy, resp. tvůrci módních obrazů.

Nostalgie, opakování, rekonstrukce, transformace - čtyři možné prameny archeologického přístupu, který se v tomto čísle Labyrint revue pokoušíme zachytit.

V prostředí DIY je hlavním hrdinou amatér. K ideálu soběstačnosti a nezávislosti míří s hrdě vztyčenou hlavou, pasti strážené záludným Systémem obchází lehkým krokem bojovníka. Proti němu stojí profesionál vybavený zbraněmi kvalifikace, specializace a společenské autority. Většinou nudný typ bez fantazie, ani trochu sexy. Pro amatéra nemá nic než pohrdavý úsměv, my však dobře víme, že ve skutečnosti se ho bojí. Vždyť ve hře je jeho vliv a moc, zdroje nutné k přežití. (Martina Overstreet)

V jakékoli diskuzi o umění či umělcích je heterosexuální orientace upozaďována, zatímco homosexualita je naopak zdůrazňována. To, s kým člověk šuká, je mnohem důležitější než to, jak píše, což je možná dané tím, že čtení vyžaduje mnohem větší úsilí než sex. Nebo možná tím, že slovo SEX je mnohem víc vzrušující než slovo KNIHA. Nebo snad ne? A nezávisí to náhodou na tom, o jakou knihu a o jaký druh sexu vlastně jde? Osobně z toho mohu pouze vyvodit, že heterosexuální pohlavní styk je tak nudný, že dokonce i knížky jsou pro média atraktivnější.

Prostor chápeme v několika rovinách: jako životní prostor v globalizovaném světě stále více ovlivňovaném unifikací a popkulturou, jako hledání nových míst vynucené emigrací či exilem, vztah většinové společnosti vůči menšinám (národnostním, sexuálním) uzavíraným do ghett, současně vztah lidí ke zvířatům (zoo) a nakonec jako kulturu vznikající v meziprostorech pomyslné periferie.

Nové etice jídla v souvislosti s kritickou analýzou stavu současného potravinářského průmyslu i běžných stravovacích návyků je věnována ústřední trojice esejů amerických teoretiků Lydie Zepedové, Roberta Albrittona a Rogera J. H. Kinga. Podobně kritický tón nalezneme v eseji o vaření a souvisejícím rozhovoru s předním americkým novinářem, který se věnuje problematice jídla, Michaelem Pollanem.

Nové dvojčíslo pro celý rok 2012 na téma Kult práce.
Současná světová literatura, ukázky z překladů, povídky, eseje, rozhovory, texty českých a slovenských autorů, barevná příloha moderního výtvarného umění.

Nové číslo kulturní revue vycházející od 1997 jednou ročně. Hlavní téma: PŘITAŽLIVOST DEKADENCE.